Od odpůrců Václava Klause často slýcháváme: je arogantní, netolerantní, egocentricky nafoukaný, nedemokratický, nabubřelý apod. Z druhé strany se zase ozývá: Václav Klaus je osobnost navýsost důstojná, reprezentativní, pro funkci prezidenta bezkonkurenční, v současné době bez alternativy, je to prostě státník se vším všudy, jaký se rodí jednou za sto let. Kdo má pravdu? Odpověď není jednoznačná ani jednoduchá. Ono záleží na tom, kdo na otázku jaký je Václav Klaus odpovídá. Jedná se totiž o silně subjektivní a individuální pohled každého z nás.
Lukáš Bíba, iDnes.cz
Jednoduše řečeno každý Klause vidí jinak, někomu se při jeho zmínce rozbuší srdce vzrušením, na jiného působí spíš jako červený hadr na býka. Je to dáno životněhodnotovou strukturou každé osoby, levicovým liberálem počínaje a pravicově zarytým konzervativcem, pro nějž se slovo TRH stalo posvátnou mantrou, konče.
Je tedy zvolení Václava Klause pro republiku dobrou zprávou nebo spíše špatnou? Dovolím si tvrdit, že veskrze špatnou!
A to vůbec ne proto, že patřím spíše do tábora těch, kteří raději nosí baťoh a kravatu si váží jen opravdu v těch nevyhnutelných případech. Na druhé straně mám rád tenis a na sjezdovce pohlížím na snowborďáky s patřičným despektem. Takže v tom to asi opravdu nebude.
K mému odvážnému, pro někoho možná až drzému, závěru mě nevedou ani známé a tolik diskutované nešvary staronového prezidenta, jako je jeho vztah k EU či jeho (ne)odborný názor ke globálním změnám klimatu. To už mi spíš vadí jeho pokrytectví. Jen vzpomeňte na jeho výrok o tom, že nikdy nepodepíše vládu založenou na přeběhlících. Nejen že podepsal, dokonce se přeběhlíky nechal i zvolit. Ale nakonec i na to lze vzhlížet relativně a je to přinejmenším diskutabilní. Však to znáte – duo Pohanka Melčák (nyní již trio včetně Snítilého) – jsou to zkorumpováni zrádci, nebo konstruktivní poslanci s vlastním názorem? Těžko říct.
Chladným mne nechává i jeho (nad)stranickost. Je mi jedno, zda je prezident nestraník opravdový či jen jako. Dokázal jsem překousnout i jeho předprezidentské volební projevy, jež se tak komicky a vzhledem k autorovi tak nedůstojně podbízely lidovcům.
Co jsem nikdy nepřekousnul a co považuji za veskrze OBJEKTIVNÍ a zásadní důvody, jež jsou morálně neslučitelné s funkcí prezidenta, jsou tyto:
Důvod první – politická odpovědnost za chybu při privatizaci
Netvrdím, že za novodobý český fenomén – tunel, můžeme poděkovat Klausovi, to by bylo příliš laciné tvrzení. Tvrdím ale, že za rozsáhlé rozkrádání majetku za tolik proklínané velké privatizace počátkem 90. let nese Klaus velký kus politické odpovědnosti (nikoliv stoprocentní – přece jen nebyl monarchou). Ne proto, že vláda, jejímž byl členem a premiérem, privatizaci prosadila, dokonce ani proto, že tak učinila ještě před privatizaci bankovního sektoru. Transformaci jsme potřebovali a to co nejdřív. Klaus a jeho vláda ale nese odpovědnost za to, že umožnili proměnu privatizačních fondů v holdingové společnosti, čímž jim umožnili provést známé gigantické tunely.
Samotná privatizace byla v konečném důsledku sice přece jen pozitivní a za rychlost, s jakou byla provedena, patří Klausovi dík. Do nebe volající harvardské tunely Viktora Koženého, Trendu nebo CS fondů ale budou navždy spojovány s érou privatizace a ta zase s vládou Václava Klause, která tunelům zabránit mohla, ale neudělala to.
Důvod druhý – hanebnost zvaná opoziční smlouva
Důvod druhý lze shrnout dvěma slovy - opoziční smlouva. Domnívám se, že pro slušného člověka, jenž nosí demokratické hodnoty na těch nejvyšších stupíncích svého hodnotového žebříčku, není nutno nic víc dodávat.
Pro ty, jež se nechali oklamat Klausovo-Zemanovými argumenty - že nebylo zbytí, bych jen podotknul, že tzv. opoziční smlouva byla hanebnost nejvyššího kalibru srovnatelná opravdu jen s klasickými útoky na demokratické principy, jež tak nechvalně známe z naši historie. Tato protimluvně znějící apolitická „stvůra“, nemající v demokratickém světě obdoby, na dlouho podkopala důvěru společnosti v demokracii samotnou. V demokracii jako systém! A to je trestuhodné. Myslím, že se z toho společnost pořádně nevzpamatovala dodnes. Mocenskou domluvou dvou největších stran páně Zemana a Klause byl šmahem popřen princip opozice jako jediné zpětné vazby a kontroly moci v demokratické společnosti, čemuž samozřejmě odpovídalo i tehdejší naprosto bezohledné a kořistnické rozdělení moci v podobě postů ve stěžejních státních společnostech a jejich dozorčích radách.
Když v demokracii je tato pošlapána a nalomena samotnými zvolenými zástupci, je poslední možnou obranou společnosti občanská iniciativa, občanský protest. Důsledkem opoziční smlouvy tak byl právě vznik širokých občanských iniciativ známých pod názvy Děkujeme odejděte a Impuls 99. Je příznačné, že právě tyto a podobné občanské iniciativy leží dnešnímu prezidentovi tolik v žaludku a snaží se proti nim všemožně bojovat.
K těmto dvěma starým důvodům prezident tuto sobotu, možná v opojení z volebního vítězství, přidal ještě třetí:
Důvod třetí – plivnutí do tváře půlce národa
Tím třetím důvodem, proč Václav Klaus není z morálního hlediska hoden své funkce, je jeho nehorázný výrok v rozhovoru pro MF Dnes těsně po jeho zvolení. Staronový prezident v něm nazval Švejnarovskou koalici, tedy všechny lidi Švejnara podporující, jako ty, kteří bojují, cituji:
„PROTI VŠEMU, CO SE TU UDÁLO OD LISTOPADU 1989!"
Tato nehorázná urážka bezmála poloviny národa prezidentem, jež se zavázal být prezidentem celé společnosti, tedy nejen té půlky, jež ho miluje, mi vyrazila dech. V jejím světle všechny ty vulgarismy, facky, zdvižené „shit“ prostředníčky, jakými nás tu a tam naši zákonodárci obdarovávají, blednou závisti. Pro takováto slova těžko hledat sebemenší omluvu nebo pochopení.
Tady už zřejmě nepomůže nic, i když, napadá mě….. možná by pomohla Mňačkova Jak chutná moc. Tedy její pečlivé přečtení panem prezidentem – a to alespoň 3x po sobě! Třeba ještě není tak úplně pozdě.
