Jak se na Pražském Hradě narodil kluk

13. 06. 2007 20:39:51
„Jakl, Hájek ke mně!“ ozvalo se jednoho krásného dne z pracovny pana prezidenta na Pražském Hradě. Když oba věrní pánové přiběhli, pan prezident již o něco tišším, zato ale rázným, hlasem pravil: „Vážení, chci mít svýho kluka a vy mi ho zařídíte a to co nejrychleji.“ Oba prezidentovi muži zkoprněli a zůstali stát na místě jako opaření. V němém úžasu pouze vyvalili na prezidenta své nevěřící oči a ústa otevřeli dokořán. „Ať vám tam nenaprší,“ zavtipkoval prezident a když viděl, že oba pánové na něj stále civí více než nechápavě, jal se jim dřív, než si o něm pomyslí něco ošklivého, raději hned všechno vysvětlit:

„Podívejte se pánové, já samozřejmě vím, že jsem dobrý prezident. Co dobrý,.... já jsem ....., ale co zrovna vám dvěma budu povídat, že ano, však to sami moc dobře víte. A prezidentem bych velmi rád byl i v dalším volebním období. Jak víte, volby tu máme už skoro za půl roku. Ano, uteklo to jako voda. To tempo, jakým to tady na Hradě utíká, je opravdu šílené. Takže pánové, jestli to tady nebudeme chtít již brzy zabalit, tak pro to prostě musíme něco udělat. Otázka zní, co by to „něco“ jako mělo být. Nebojte se, já vám to prozradím, naštěstí to není nic světoborného. Naopak, je to jednoduchý jako facka, prostě musíme vylepšit můj mediální obraz, a to dost,“ řekl prezident, na moment se odmlčel a zahloubaně se zadíval z okna své pracovny směrem do míst, kde by za pár let měla stát Kaplického chobotnice, jeho pohled byl přitom natolik výhružný, že to vypadalo jako by tam knihovna už snad stála.

Jakl na ta slova ještě více vyvalil svá kukadla a zakoktal:

„Ještě více vy...vy...vy...vylepšit? Copak to jde!?!?“

Prezident se probral ze svých myšlenek, otočil se na svého tajemníka a s úsměvem, který v něm tajemníkův pochybovačný dotaz vyvolal, malinko samolibým tónem dodal:

„Vím pánové, vím. Však to taky dalo práci přijít na něco kloudného. Ani si nedovedete představit kolik času mě to stálo. Přitom je to geniálně jednoduché.“

Prezident se nadechnul, dlouze a spiklenecky se oběma pánům podíval do očí a konspiračním tichým hlasem spustil:

„Jak víte, pokud si mí političtí odpůrci tu a tam dovolí mi něco vytknout, pak se to týká jen a jen mé minulosti. Zjednodušeně řečeno vytýkají mi její šedivost. Jakou šedivost? No že jsem byl loajální s bývalým režimem přeci. Že jsem nebyl tím... disidentem, fuj to je ale ošklivé slovíčko. A tak mě tedy napadlo jak to jednou pro vždy změnit. Všimněte si, že se v poslední době roztrhl pytel, a to přímo doslova, s agenty od STB. Každý, kdo v této zemi jen takhle malinko něco znamená (prezident mezi palcem a ukazováčkem pravé ruky ukazuje jak malinko), měl co do činění s STB. A skoro se mi chce říci, že je i jedno na které straně přitom stál, vezměte si třeba Vacka, že? A tak jsem si lámal hlavu jak to zaonačit, abych i já jako ... s tou všivou STB, aspoň malinko něco jako měl. Samozřejmě, že jako nebudu o ničem vědět. A tak se nakonec tady v této hlavě (prezident si významně ukazuje na čelo) zrodil kluk,“ řekl Václav Klaus a opět se pousmál, protože viděl, že oba pánové se stále tváří, jako by právě utekli z bohnické léčebny.

„No prostě kluk, moje krycí jméno! Najde se náhodou v jednom z těch estébáckých pytlů, co jich je teď všude plno. Samozřejmě že kluk - jako já - nebude agent, a nebude ani o ničem vědět, bude jen jejich nic netušící oběť, na níž si ty hoši estebácký budou jako vést všecky ty věci - jako kde a kdy, s kým a proč atd... Chápete? Tak to jsem rád.

Hájek, vy zařídíte ty estébácké dokumenty a Jakl se postará o to, aby je zcela náhodou našli ti správní lidé, o zbytek se už postarají novináři a myslím že velmi rádi, ta jejich Anička už beztak pěkně vyčpěla. A Hájek, zdůrazňuji, musí to být důvěryhodné, jasné? Ať neprovedete nějakou botu! Aby se vám v těch papírech někde neobjevilo třeba naše razítko nebo záhlaví, že pravda zvítězí či jiný blábol, jasný? A teď rozchod, jsem unavený,“ dokončil pan prezident svůj dlouhý monolog a zatímco oba pánové zamyšleně pomalu odcházeli, pan prezident si již jen tak pro sebe polohlasem ulevil:

“To snad ani nemůže být pravda, takový šlendrián! O kdejakou nulu se zajímali, každého niemanda sledovali, jen na mě se vykašlali, lajdáci jedni.“

Autor: Georgis Fasulis | středa 13.6.2007 20:39 | karma článku: 20.80 | přečteno: 1312x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 322 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 505 | Diskuse
Počet článků 134 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6224

Kdo jsem? Jsem jedna desetimilióntina této země - nic více, ale ani nic méně.

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...