Klausův novoroční projev přeložen do člověčiny

Václav Klaus přednesl svůj, už v pořadí 7. novoroční projev. Byl jako vždy brilantní a vzletný. Dokonce tak, že někdo je z něj tak unešen, že při něm stojí v pozoru a z víčka si tu a tam nepozorovaně setře slzičku dojetí.

Foto CTK, Zdroj iDnes

Jako třeba kolega bloger pan Matějka, který ihned po té, co pan prezident domluvil, nelenil a jal se na projev svého milovaného státníka sepsat svou, již tradiční Ódu na Klause.

Ale co ostatní? Není každý tak bystrý. Ne každému to po protančené silvestrovské noci myslí tak brilantně, aby stoprocentně pochopil, co tím pan prezident přesně myslí. Co tím chtěl básník takříkajíc říci. Přece jen se naši pollitici (a Klaus v tom není výjimkou) ve všech těch vzletných souvětích, náznacích, dvojsmyslech či rýpnutí tu a tam vyžívají a obyčejný člověk pak může v myšlenkových pochodech svých vzorů zatápat.

Pro takové mám dobrou zprávu. Pokusil jsem se podle svého nejlepšího svědomí a vědomí projev pana prezidenta přeložit do člověčiny, tedy do jazyka, kterému bude rozumět každý včetně bláznivé Markéty uklízející v podchodu těšínského nádraží. Pro přehlednost je vždy uvedena část projevu v originálu (uvozena uvozovkami a v barevném odlišení) a hned za ním následuje příslušný překlad do člověčiny. To jen pro jistotu, aby si někdo při čtení originál s překladem nespletl, i když význám je stejný, přece jen forma je malinko odlišná.

Novoroční projev Václava Klause a pokus o jeho překlad do běžného jazyka

„Prvního ledna obvykle hodnotíme rok minulý a díváme se dopředu, na rok, jehož první den právě prožíváme. I já budu postupovat stejně. Začnu tím prvním. Loňský rok asi nebudeme ani my, ani budoucí historici považovat za příliš zdařilý."

A co jste jako chtěli slyšet? Že země nevzkvétá vám už říkal můj předchůdce a je to stoprocentní pravda. Zvlášť, když na nás ti idioti z Wall streetu loni poslali tu krizi.

„Naší velmi labilní vládě Mirka Topolánka, která se však od nešťastného patového výsledku voleb v roce 2006 držela velmi dlouho, byla v březnu vyslovena nedůvěra. Stalo se to vůbec poprvé od roku 1918, od vzniku našeho moderního státu."

Už mě fakt nebavilo koukat na to, jak mi ten křupan Topolánek nejprve ukradnul mou stranu, pak se stal premiérem a dokonce s tou svou ubohou černo-zelenou vládou  začal dělat pravicové reformy! Když pak ten vidlák začal vládnout dokonce celé Evropě, tak jsem mu ty jeho bruselské bábovičky prostě rozkopat musel, když to tady nikdo jiný udělat nechtěl.

„Naše ekonomika se - podobně jako ekonomiky většiny zemí světa - nachází v krizi, která je nejhlubší za sedmnáct let, které dnes uplynuly od vzniku České republiky. Pokles hospodářství v roce 2009 byl nejméně čtyřprocentní. Přeloženo do všem srozumitelného jazyka se tím říká, že jsme toho v naší zemi vyprodukovali méně než loni a že toho proto máme k dispozici méně. Týká se to nás všech."

Je krize vy idioti, jestli jste si toho neráčili všimnout. A je dokonce hlubší než za mé vlády, což je co říct! Pokles znamená, vy tupci, MINUS, takže si laskavě utáhněte opasky na svých vyžraných pupcích. Ostatně říkám vám to všem už 20 let, ale je to marný, je to marný, je to marný.

„Je nezodpovědné, když si některé profesní či sociální skupiny nárokují, že se právě jich tento všeobecný pokles netýká."

Když říkám všichni, tak myslím opravdu všichni a platí to i pro vás inkousti, je čas přestat si hrát na vědce a jít konečně do výroby.

„V životě naštěstí jde i o jiné věci než o politiku a ekonomiku. Za statisticky zprůměrovanými čísly se odehrávají velmi různorodé lidské životy a pro mnohé byl loňský rok jistě rokem šťastným a úspěšným. Závisí to na řadě dalších věcí - jako je dobře fungující rodina, pevné mezigenerační vztahy, vzájemná tolerantnost a citlivost k blízkým. Nezapomínejme na ně ani i v roce dnes začínajícím."

Když nejde o život, jde o ho....    hodně nedůležitou věcičku, ale je jasné, že je lepší býti zdravým a bohatým, než -li chudým a nemocným. Naštěstí se některým z vás, krize nekrize, loni vcelku dařilo, a je jedno, jestli je to tím, že sedíte v Parlamentu, jste socanským hejtmanem, modrým primátorem, nebo máte soukromou advokátní praxi díky svému plzeňskému titulu. Anebo jestli jste úspěšný manager, ať už se jmenujete Pavel nebo Roman. Předpokladem takových úspěchů je samozřejmě vaše široká rodinná síť, jak tomu taky někdy trefně říkáte Naše věc. Patří sem stále i mezigenerační vztahy na staré předlistopadové struktury. Nezapomínejte na ně ani i v roce dnes začínajícím.

„Rok 2010 bude rokem volebním. Stejně jako v roce 2006 se sejdou volby sněmovní, senátní a komunální. Jen kraje zůstanou beze změny. Opět dostaneme příležitost touto formou promluvit do věcí veřejných. Pokusme se přispět k tomu, aby volby otevřely cestu k vytvoření silné a akceschopné vlády, kterou naše země tolik potřebuje."

V roce 2010 se bude opět konat naše volební divadlo. Vy budete předstírat, že mluvíte svým hlasem do věcí veřejných a zvolení politici na oplátku budou předstírat, že vám na vás záleží. Ale nestrachujte se, celou svou a Jaklovou silou se pokusím, aby se neopakoval politování hodný rok 2006 a aby z voleb vznikla silná a stabilní vláda velké koalice Paroubka a Pavlíka. A Topolánka, toho se opravdu, ale opravdu už snad bát nemusíme. Jen těch fotek, co na něj s Kájou Randáků máme, je nekonečně.

„Místo zabývání se dnešními problémy tohoto typu se stalo jistou módou utíkat do budoucnosti a zabývat se rokem 2050 či dokonce rokem 2100. Někteří politici se spoléhají na to, že účty za jejich dnešní chování, za jejich fantazírování a nerealistické sliby nebudou ke splácení předloženy jim."

Ptám se, kdo z vás tady bude za 100 let? Nikdo. Tak se, moc prosím, nese...  nevměšujme do toho, co nás nepálí a považujme si toho, že jsem se narodili v době, kdy se v Krkonoších ještě dá lyžovat a v Ostravě Radvanicích ještě jakž takž dýchat. A co naši vnuci? Odpovím si otázkou: A my jsme to snad měli lehké? Ať se kluci taky snaží.

„Pomáhejme potřebným, ale hlavně pomáhejme tam, kde to má smysl a kam dohlédneme. To je většinou nedaleko od nás. Dříve než pošleme peníze na konto nějaké organizace, která jich část přepošle do zahraničí, podívejme se, jak žijí naši sousedé, jak žijí lidé v našem domě, v naší vesnici, v našem městě."

Charita je sice věc hezká, ale když sami máme málo, pomáhejme hlavně sami sobě. Za hranicemi to stejně nevytrhnem. A co je doma, to se počítá pánové. To platilo za Habsburka stejně jako za Němce či za Husáka a platí to samozřejmě i za mě.

„Jedna věc je jistá. Nežijeme z jakékoli benevolence minulých generací a zatím nic nedlužíme generacím budoucím. Jediné, co bychom jim mohli zůstat dlužni, by bylo to, kdybychom po sobě nezanechali svobodnou a prosperující společnost."

Jedno je jisté. Nejdůležitější je, abychom se měli dobře my a teď. To nám nikdo nikdy už nevezme.

„Právě v tomto smyslu dělejme dnes, zítra, pozítří to nejlepší, co umíme. Co bude za sto let, nechme spisovatelům sci-fi literatury. Zůstaňme oběma nohama na zemi a starejme se o to, co nám přísluší. Je toho více než dost."

Takže se nestarejme o to, co bude, ale o to, co je, to dá přece rozum! Zůstaňme tedy pokud možno všema čtyřma na pevné zemi a buďme rádi, že jsme rádi a že máme co do huby a čím zatopit. Co bude za sto let přenechme enviromentalistům, pseudoaktivistům, havlovcům, Bursíkovi a jiným fantastům a podivínům.

„Přeji nám všem, aby se nám rok 2010 vydařil, aby byl rokem dobré nálady, aby byl politice vrácen její obsah a abychom se vymanili z dnešní ekonomické krize. Půjde to lépe, nalezne-li co největší počet z nás společnou řeč, vzájemný respekt a porozumění."

Děkuji za pozornost."

Takže vám přeji, abyste i v roce 2010 měli rádi svého prezidenta tak jako dosud a aby se do politiky vrátili skuteční ekonomičtí velikáni, alespoň takoví, jací tam bývali za mé vlády. To vše nám půjde uskutečnit mnohem lépe, přestanete -li strkat svůj čumák tam, kam nepatří.

Je na čase, abyste to už konečně pochopili.

A teď trošku vážněji. Vcelku dobře to podle mne vyjádřil Martin Fendrych:

"V projevu v podstatě nic neřekl. Byla to prázdná novoroční řeč, prázdných deset minut. Jako by sám nevěděl, co říct, co dělat. O malérech palčivějších, než je ekonomická krize, se nezmínil. Jako by o nich neslyšel. Ale on o korupci, nefunkční české justici, podhodnoceném školství, útoku na českou vědu a dalších těžkostech ví. Jen je nechává plavat. Je jinde. Moudře radí, ať „jsme svobodní", „ať děláme, co umíme a co děláme rádi", ať si nenecháme „od nikoho přikazovat, co máme dělat", jako by tu nežil."  více "zde"

Poznámka pod čarou vložena 2. 1. 2010, 12:30